Napoleon Bonaparte citáty

Kdo se bojí, že přijde o své dobré jméno, určitě ho ztratí.

Vojáci nesmí být nikdy svědky diskusí velitelů.

Mým úkolem je uspět, což se mi daří. Svými činy vytvářím svou Iliadu, vytvářím ji den za dnem.

Není hanbou být poražen mojí armádou.

Ten, kdo dává přednost smrti před potupou, si zachrání život a bude žít ve cti, avšak ten, jenž dává přednost životu, zemře v hanbě.

Kde je stát slabý, vládne armáda.

Branná vojenská povinnost je vitalitou národa, purifikací jeho morálky a reálným základem všech jeho vlastností.

Mezi bitvou vyhranou a prohranou je ohromná vzdálenost a v ní leží celé císařství.

Krajina je posetá mrtvými a raněnými. To není příjemná tvář války. Člověk trpí a duše je stísněná, když vidí tolik trpících.

Až budoucnost nám poví, zda by pro blaho Francie nebylo lepší, kdybych já a Rousseau nikdy nežil.

Tak oni si myslí, že už nejsme vojáky od Slavkova.

Bourboni se ničemu nenaučili a nic nepochopili. Jsou nepoučitelní. Jen blázen dělá stejnou chybu dvakrát.

Po dráze, kterou jsem prošel, při mých myšlenkách do budoucna bylo nutné, aby můj pochod a mé úspěchy měly v sobě něco nadpřirozeného.

Nemůžeme se zastavit. Znáte mou armádu? To je vřed, který by mne zničil, kdybych mu přestal poskytovat potravu.

Který člověk by se nechtěl dát ubodat dýkami, aby před tím byl Caesarem?

Nikdo jiný, jen já sám jsem příčinou svého pádu. Byl jsem svým hlavním nepřítelem, strůjcem svých neštěstí. Chtěl jsem příliš mnoho obejmout.

Pro mě je nesmrtelnost duše památka, kterou zanecháváme v paměti lidí.

Sláva je pomíjivá, ale nejasnost je navždy.

Velká ctižádost je vlastností velké povahy.

Neštěstí ještě nejistá tíží nás často mnohem víc než neštěstí, která se již snesla na naše hlavy – to proto, že v obraznosti stejně jako v matematice je síla neznámého nezměřitelná.

Chůvy v Anglii v roce 1805 strašili malé děti, když budou zlobit tak si pro ně přijde Bony (Napoleon).

Mám pouze jedinou vášeň, jedinou milenku, Francii. Spím s ní. Ona se mi nikdy nezpronevěřila.

Cítím, že jsem hnán za cílem, který neznám. Až ho dosáhnu, postačí atom, aby mě srazil.

Co je jméno císaře? Slovo jako každé jiné. Kdybych se před budoucnost nemohl postavit s jinými tituly než je tento, vysmála by se mi do očí.

Jsem voják, dítě revoluce, vyšlý z lůna lidu. Nestrpím, aby mě někdo urážel jako nějakého krále.

Oproti jedné ženě, která nás inspiruje k něčemu dobrému, jsou jich stovky, které nám vnukají hlouposti.

Ve svém postavení nalézám šlechetnosti jen u sběře, již jsem zanedbával, a podlost u šlechty, kterou jsem vytvořil.

Dobrá, nemohu být všude!

Ve Francii je příliš mnoho ústředního vlivu, chtěl bych méně síly v Paříži a více v každé obci.

Vy zloději, ničemo, bezectný chlape, vy byste prodal i vlastní matku! Nikdy jste nestál v bitevní linii a takto vydáváte na smrt nevinné. Jste jen výkal v punčochách!

Králi neapolský, jděte se podívat, je-li už prostřeno k obědu!

Vojáci, čtyřicet století se na vás dnes dívá z výše těchto pyramid!

Život je pevnost, o níž ani já, ani vy nic nevíme.

Lež je k ničemu, neboť oklame jen jednou.

Chtěl jsem založit ve Francii řád občanský. Až dosud byly ve světě jen dvě moci: vojenská a církevní. Měl jsem v úmyslu zřídit systém evropské federace. Svatá aliance je myšlenka, kterou mně ukradli. Ale jejich verze je aliance králů proti národům. Ústava je dílem svého času.

Láska má mnoho tváří.

Příroda tomu chtěla, aby ženy byly našimi otrokyněmi … ony jsou naším vlastnictvím, ne my jejich. Patří nám, stejně jako stromy plodící ovoce patří sadaři. Co je to za šílenou myšlenku požadovat rovnoprávnost pro ženy. Ženy nejsou nic jiného, než stroje na výrobu dětí.

Nejjednodušší pohyby na bojišti jsou nejlepší. Bude mě možno vinit z ukvapenosti, ze zdlouhavosti nikdy.

Víme, že cizoložství není jev nijak vzácný, nýbrž zcela obvyklý – je to věc dobré pohovky.

S neschopností rakouských generálů je nutno počítat jako se strategickou veličinou.

Rakovina – to je Waterloo, které se dostalo dovnitř.

Já nejsem tak nešťastný jako ti, kdo jsou připoutáni k mému osudu.

Ubohý Marmont, uvrhl své jméno navždy do bláta! Bude nešťastnější než já.

Komu je horko, ať si rozepne kabát.

Tato válka musí být poslední.

Stačí říct bojoval jsem u Slavkova a každý musí odpovědět – hle, hrdina!

Odvaha pochází z myšlenky. Statečnost je často pouze netrpělivostí v nebezpečí.

Válka je anachronismus. Vítězství bude jednou dosaženo bez děl a bez bodáků.

Náhoda nám jednoduše spočítá všechny hlouposti.

Nejnebezpečnější chvíle přichází spolu s vítězstvím.

Po celý život jsem všechno obětoval svému osudu: klid, prospěch i štěstí.

Anglie je národ hokynářů.

Slaboši čekají na příležitost, silní ji vytvářejí.

Nejméně svobodným člověkem je straník.

Dejte mi tři mlžné dny a budu pánem Londýna.

Lidé jsou tím, čím chceme, aby byli.

Kněží si nechají duši a mně hodí mrtvolu.

Nejsilnější zbraní žen je jejich slabost.

Ve válce, jako v lásce, máme-li skončit, musíme se vidět zblízka.

Historie není nic jiného než fabule, na které se shodla většina lidí.