Až obujeme svět, vyletíme raketou do vesmíru obouvat mimozemšťany. A nejlepší by bylo, kdyby měli čtyři nohy.

Stvoření jest aktem božské magie, neustále působící a věčné.

Často jsem slyšel lidi tvrdit, že něco takového jako bezplatný oběd tady není možné. Dnes se zdá, že samotný vesmír je takovým bezplatným obědem.

Celý vesmír se rovná hodinovému stroji s kolečky do sebe zapadajícími a vzájemně na sobě závislými.

Uvažoval jsem, že i v lidských jazycích každý jednotlivý výrok zahrnuje celý vesmír. Říci jaguár znamená říci jaguáři, kteří ho zplodili, jeleni a želvy, které sežral, pastvina, na které jeleni nacházeli obživu, země, která zrodila pastvinu, a nebe, které dalo zemi světlo. Uvažoval jsem, že v božském jazyce by každé slovo vyjadřovalo nekonečné sřetězení událostí, a vyjadřovalo by je nikoli nepřímo, ale přímo, nikoli postupně, ale okamžitě.

Člověk se podílí na vesmírném dění a je do něho nitrem i vnějškem zapojen.

Vesmír vzniká z myšlenky. Jsme tvůrci nejen vlastního osudu, ale i vesmíru.

Neexistuje nic většího nebo staršího než je vesmír.

Z mého pohledu je stav beztíže fantastická věc. Člověku dává pocit naprosté svobody.

Vesmír se pravděpodobně nikdy nezastaví, nikdy se nezhroutí a nikdy nedojde svého konce.

Vesmír, ve kterém žijeme, je stále plný neznáma.

Záhadou vesmíru není čas ale velikost.

Nejkrásnější a nejhlubší pocit jaký může člověk zažít je poznat tajemno. To je základním principem náboženství, stejně tak jako veškerého seriózního úsilí v umění a ve vědě.

Autor má být ve svém díle obsažen jako bůh ve vesmíru: všudypřítomný a neviditelný.

Svým způsobem je člověk mikrokosmem ve vesmíru, proto je také klíčem k vesmíru.

Když něco opravdu chceš, celý vesmír se spojí, abys to mohl uskutečnit.

Setkání dvou lidí je dočasné, zatímco spojení člověka s vesmírem je věčné.

Není žádný tento a onen svět, ale jen jedno jednotné bytí!

Naše existence deformuje vesmír. To je zodpovědnost.

Vesmír je spiknutí okamžiků, aby mi přinášel štěstí a mír.

Každá činnost ve vesmíru je výsledkem předcházející příčiny a zároveň příčinou následující činnosti.

Když milujete, využíváte nejvyšší moc ve vesmíru.

Jenom chorobná představa o naší velikosti může dělat z neslýchaně slabého rozumu soudce nad Božími díly a považovat za prázdné a zbytečné všechno ve vesmírném světě, co neslouží našemu prospěchu.

Člověk je jen stéblo, ubohá třtina, a kapka vody ho může zničit. Ale je to myslící stéblo: i kdyby ho Vesmír rozdrtil, člověk zůstane vznešenější než to, co ho zabilo, protože ví, že umírá a jakou má nad ním Vesmír převahu. Vesmír o tom neví nic.

Podle moderní astronomie je vesmír konečný. To je příjemné zjištění – především pro lidi, kteří si nikdy nemůžou vzpomenout, kde nechali věci.

Slabý antropický princip: vesmír je takový, že stvořil pozorovatele.

Vesmír je nekonečný. Každý má právo myslet si, že je jeho středem.

Každý září jako měsíc, jako hvězdy, jako slunce. Každý září. Přidej se.

Jsme produkt kvantové fluktuace ve velmi raném vesmíru.

Každá hvězda, kterou vidíme na noční obloze, je pozdrav od minulosti a pozvánka do budoucnosti.

Když získáme pohled na vesmír, získává vesmír pohled na sebe samotný. Jsme jeho zrcadlem.

Já osobně zastávám názor, že už velice brzy – asi během příštích dvaceti let – zcela jistě zjistíme, že se nenacházíme ve vesmíru sami.

Pro toho, kdo věří ve fyziku, je oddělení minulosti, přítomnosti a budoucnosti pouhou iluzí.

V mé mysli nikdy nevznikaly pochybnosti o darwinovském chování molekul. A jestliže je to pravda zde, pak to musí platit v celém vesmíru.

Pokud vesmír nikdo neřídí, jak je potom možné, že město nebo dům není možné nechat ani na krátkou chvilku bez správců?

Hudební principy působí všude ve vesmíru. Celý vesmír se nastavuje na soulad a tím na člověka.

Energie vesmíru je nekonečná.

Cyklická povaha vesmíru je úzce spojena s pomíjivostí všech věcí a situací.

Velké množství moderních objevů úplně zničilo starý materialismus. Vesmír se dnes jeví našim očím jako uskutečněný velkolepý plán. Plán však předpokládá Plánovače.

Vědomí je skutečná podstata vesmíru.

Smíte všechno. Vesmír je obrovský.

Máme celou řadu důkazů, které naznačují, že život přeskakoval po vesmíru z planety na planetu pomocí meteoritů.

Kdybyste znali velkolepost čísel 3, 6 a 9, pak byste měli klíč k tajemství vesmíru.

Každý hluboký přírodovědec musí mít určitý náboženský cit, protože si nedovede představit, že by ony neobyčejně jemné souvislosti, které odhaluje, promýšlel poprvé sám. V nepochopitelném vesmíru se projevuje nesmírný převažující rozum.

Vesmír existuje pouze na papíře. Žádná představa jej nezračí. Žádný smysl jej nepostihuje. Mluví se o něm, a to je vše.

Jste tady, abyste pomohli naplnit božský smysl vesmíru. Tak důležití jste!

Krása ženství je součástí přírody, kdežto síla mužství součástí vesmíru.

Budete-li se snažit porozumět celému vesmíru, nepochopíte vůbec nic. Jestliže se pokusíte porozumět sobě, pochopíte celý vesmír.

Lidské poznání má přece jen své hranice, a bude je mít vždy.

Vesmír je velký stroj na sny.

Celý vesmír je nádhernou myšlenkou.

Touha je mohutná síla, která se rozlévá po celém vesmíru a projevuje se ve všech procesech přírody jako přitažlivost částic.

Můj přítel, filosof Jaques Monod, mluvil často o nahodilém charakteru vesmíru. Věřil, že všechno v životě se děje náhodou, snad jen s výjimkou jeho snídaně, kterou mu podle jeho názoru téměř určitě připravovala hospodyně…

Člověk je vesmír v malém.

Láska je klihem, který drží Vesmír pohromadě.

Vesmír nefunguje na principu „ukaž, a já uvěřím“. Ale na „uvěř, a já ti ukářu“.

Vaše fyzické prostředí, osobní majetek, fyzické aspekty života jsou pouhé iluze vytvořené vesmírnou vitalitou.

Vesmír je náhodný, morálně netečný a nepředstavitelně krutý.

Naše existence v tomto nezměrném vesmíru je vzácným dárečkem náhody, který bychom měli ctít a chránit.

Pokud chcete najít tajemství vesmíru, berte v potaz vše co se týká energie, frekvence a vibrace.

Každá snaha o vidění věčnosti ničí představy o svobodě.