Knihy jsou nesmrtelnými potomky otců, jimiž pohrdají.

Smrt je lékem, který najdeme kdy chceme, ale máme ho užívat co nejpozději.

Mnozí z těch, co žijí, by zasluhovali smrt. A mnozí z těch, co zemřeli, by si zasloužili žít.

Žárlivost přece nezačíná člověkem a taky jím nekončí. Začíná vzduchem, který milovaný člověk dýchá, a nikdy nekončí. Ani smrtí.

Pouze nesmrtelní básníci si mohou dovolit umírat mladí.

Jsme dva, dva na všechno, na lásku, život, na boj i bolest, na hodiny štěstí. Dva na výhry i prohry, na život a na smrt – DVA!

Příliš mnoho psů – zajícova smrt.

Velkou lásku a její rodnou sestru, velkou nenávist, nemůže ani smrt anulovat – tak jsou obě mocné.

Lidé se bojí smrti tak, jako se děti bojí jít do tmy. A právě jako přirozený strach dětí vzrostl všelijakými pověstmi, tak vzrost i ten druhý.

Existuje pouze jediný případ čistého zoufalství. A to zoufalství člověka odsouzeného na smrt.

Veliká láska, láska bez výhrad, láska celého člověka k celému člověku, nemůže pominout léty ani smrtí.

Šťasten kdo zemře dřív, než začne volat smrt, aby si ho vzala.

Dělte se o svou zkušenost. Je to cesta jak dosáhnout nesmrtelnosti.

Všechno, čeho se dotkne láska, je zachráněné od smrti.

Celý lidský život není nic jiného než cesta ke smrti.

Rozumný jedinec by se neměl bát smrti, neboť jde o přirozenou životní událost.

O mnoha lidech lze říci, že svou smrtí prospěli lidstvu víc, než svým životem.

Smrt se může stát oslavou, musíme se jen naučit přivítat ji uvolněněji.

Existujú tri druhy nepriateľov: obyčajní nepriatelia, nepriatelia na smrť a kolegovia zo strany.

Nebojím se zemřít. Jen chci být u toho, až se to stane.

Smrt se neřídí našimi plány.

Všeho, čeho se dotkne láska, je záchraněno od smrti.

Smrť je liekom, ktorý nájdeme kedy chceme, ale máme ho použiť čo najneskôr.

Nenávidím se a chci zemřít.

Vládcové jsou smrtelní, stát však věčný.

Skutečnost, to je stáří, chudoba, bída osamělost a smrt – i když si někdo pyšně vykračuje v značkových džínách.

Vědomí smrti v nás podnítí vůli k životu.

Nesmrtelnost není zaručena, avšak každý rozumný by měl na ni vsadit, neboť konec konců nic neztrácí.

Všechno si vyžádá smrt, je zákonem, ne trestem zemřít.

Kde nic není, ani smrt nebere.

Život je nemoc a smrt začíná narozením. Každé vydechnutí a každý tep srdce je zároveň tak trochu umíráním – malým krůčkem ke konci.

Žádná smrt nemůže být zlá, které předchází život dobrý.

Vše, čeho se dotkne láska, je nesmrtelné.

Člověk začne chápat život, teprve když začne myslet na smrt.

Nevěřím v posmrtný život. Ale pro jistotu si s sebou vezmu rezervní prádlo.

Smrt nemá vždy otevřené uši k slibům a prosbám dědiců.

Nechci dosáhnout nesmrtelnosti svým dílem, ale tím, že nezemřu.

Třebaže je Bůh pro všechny smrtelníky neviditelný, mohou ho vypozorovat z jeho děl.

Čestná smrt je lepší než potupný život.

Přitažlivost filmu spočívá ve strachu ze smrti.

Šedé vlasy jsou květy smrti.

Závistivci sice umírají, ale závist je nesmrtelná.

Život – to je dlouhá smrt.

Smrt by měla být klidným přitakáním, láskyplným rozloučením se starými púřáteli, se světem. Neměla by v ní být obsažena ani stopa tragédie.

Smrt z nás všech dělá anděle a tam, kde kde měli ramena, nám dává křídla, hladké jako drápy havranů.

Zbytečný život je předčasná smrt.

Poznal jsem, že všechno, co dělám, souvisí se smrtí.

Čestná smrt je lepší než život v hanbě.

Pouze smrt končí válku.

Kdo jednou prožil velkou lásku, ten je až do smrti šťastný, ale i nešťastný z toho, že se z ní vyléčil.

Všechny srovnává smrt. Nerovni se rodíme, rovni umíráme.

Co záleží na strachu z odmítnutí, na odkládání nějakého činu na jindy, když nejdůležitější ze všeho je žít naplno a s radostí? Teď jsem zavřený v rakvi a je příliš pozdě vrátit se zpátky a prokazovat odvahu, kterou jsem neměl.

Nikto nevie, čo je smrť, a predsa sa jej všetci boja, akoby uznávali, že je najväčším zlom, i keď je pre človeka najväčším dobrom.

Je zhola nemožné vnímat objektivně vlastní smrt a ještě přitom udržet melodii.

Smrt se neřídí našimi plány.

Takový v smrti jsem, jak žil jsem dříve.

Nikdo neví, co je smrt, a přece se jí všichni bojí, jako by uznávali, že je největším zlem, třeba je pro člověka největším dobrem.

Kapající kohoutky, prdy z vášně a ušlé pneumatiky jsou veskrze smutnější než smrt.

Nejméně se bojí smrti ti, jejichž život má největší cenu.

Existence duší je pravým základem demokracie: věčné věčnému nemůže být lhostejné, nesmrtný je nesmrtnému roven.

Život měříme příliš jednostranně; podle jeho délky a ne podle jeho velikosti. Myslíme víc na to, jak život prodloužit, než na to, jak ho opravdu naplnit. Mnoho lidí se bojí smrti, ale nedělají si nic z toho, že sami a mnoho jiných žijí jen položivotem, bez obsahu, bez lásky, bez radosti.