Citáty a výroky slavných osobností, pořekadla, přísloví a lidová rčení

Ve všech přírodních věcech je něco úžasného.

Všechny lidské činy mají jednu nebo více z těchto sedmi příčin: příležitost, přírodu, nátlak, zvyk, rozum, vášeň a touha.

Všechny placené zaměstnání absorbují a zhoršují mysl.

Naše úsudky, když jsme spokojení a přátelští, nejsou stejné jako když jsme smutní a máme bolesti.

Zbožnost vyžaduje, abychom uctívali pravdu nad našimi přáteli.

Konec práce je získání volného času.

V demokracii chudí budou mít větší sílu než bohatí, protože existuje více chudých a vůle většiny je nejvyšší.

Ten, kdo má být dobrým vládcem, musí být nejprve řízen.

Nikdo nemiluje muže, kterého se bojí.

Stát vzniká kvůli životu a nadále existuje kvůli dobrému životu.

Nikdo by si nevybral existenci bez přítele za předpokladu, že budete mít všechny ostatní věci na světě.

I bohové mají rádi vtip.

Strach je bolest vyplývající z očekávání zla.

Příroda nic neudělá.

Ze všech druhů ctností je liberalismus nejoblíbenější.

Všichni lidé přirozeně touží po znalostech.

Pokud je jedna cesta lepší než druhá, můžete si být jisti, že je to příroda.

Odvaha je prostředek, pokud jde o strach a důvěru.

Neshody ukazují ti, kteří nejsou opravdoví přátelé.

Je málo věcí, které by nás mohly těšit, protože jen málo co nás skutečně trápí.

Příroda používá lidskou představivost, aby zvedla své dílo stvoření na ještě vyšší úroveň.

Říkat pravdu je prospěšné pro toho, komu se říká, ale nevýhodné pro ty, kdo ji říkají, protože si vyslouží nenávist. Proto je člověk jen předstírání, lež a pokrytectví, vůči sobě i druhým.

Nemohu odpustit Descartovi. V celé své filosofii se snažil obejít bez Boha, ale přece jen potřeboval, aby Bůh svět na začátku postrčil a dal do pohybu; potom už ovšem není k ničemu.

Pascal je myslitel hluboké skepse, který – podobně jako Descartes, i když jinou cestou – zoufale hledá pevný bod nějaké jistoty poznání i života.

Naše přirozená povaha potřebuje pohyb: úplný klid – to je smrt.

Chcete-li aby o vás hovořili dobře, nehovořte o sobě dobře vy.

Kdyby náš úděl byl opravdu blažený, nemusili bychom zábavou od něho odvraceti své myšlenky, abychom se učinili šťastnými.

Víra říká správně to, čeho neříkají smysly, ale nikoli opak toho, co ony vidí. Jest nad nimi, nikoli proti nim.

Lidé rádi nazývají krále princem, protože to snižuje jeho hodnost.

Raději mají smrt nežli mír; druzí mají raději smrt než válku.

Naše přirozenost jest v pohybu; úplný klid je smrt.

Jako si kazíme rozum, tak si kazíme i cit.

Příroda je nekonečná sféra, jejíž centrum je všude a obvod nikde.

Náš rozum je vždy klamán nestálostí vzhledů okolo nás.

Srdce má své důvody, o nichž hlava nemá ponětí.

Náhoda pomáhá těm, kteří jsou na ni připraveni.

Čím víc je člověk rozumnější a lepší, tím více dobra v lidech pozoruje.

Toužíme po pravdě a nalézáme nejistotu; hledáme štěstí a nalézáme bídu a smrt.

Nejdůležitější věcí v životě je volba povolání.

Chlad je příjemný proto, že se pak můžeme zahřát.

Nejlepší kniha je ta, o které si každý čtenář myslí, že by ji mohl napsat sám.

Veškeré neštěstí mužů pochází z toho, že neumějí zůstat klidně sedět ve svém pokoji.

Člověk není ani anděl, ani zvíře, a je osudné, že z toho, kdo chce být andělem, stane se zvíře.

I srdce má rozum.

Popírat, věřit a pochybovat znamená pro člověka to, co pro koně běh.

Láska nemá žádný věk.

To, co o sobě víme, je jen část, možná jen velmi malá část toho, čím jsme.

Do této souvislosti patří i slavná „Pascalova sázka“: protože člověk nic neví jistě, měl by se chovat aspoň jako hráč a řídit se možnou výhrou. Ztratit nemůže nic, ale pokud má křesťanství pravdu, může nekonečně vyhrát.

Jaká chiméra je člověk! Jaká novota, jaké monstrum, jaký chaos, jaký subjekt protimluvů, jaký div! Soudce všech věcí, trapný pozemský červ. Správce pravdy, stoka nejistoty a bludu. Lesk i odpad vesmíru.

Umění, jako věčné, by nemělo mít věk.

Nic není složitější, než upřímnost.

Jsou na světě hodnoty, které nemilujeme, dokud je nechápeme, a jiné, které nechápeme, dokud je nemilujeme.

Šťastný chce být každý člověk. I ten, který se nakonec oběsí…

Málokteré přátelství by vydrželo, kdyby každý věděl, co o něm říká za zády jeho přítel.

Srdce má své důvody, které rozum nezná. Je to v tisíci věcech. Milujeme rozumem?

Naše sláva není v tom, že nikdy nepadneme, nýbrž v tom, že vždycky povstaneme.

Člověk je ubohý, protože je člověkem a je velký, protože to ví.

Mám nějaké přátele, ale držím si všechny od těla, protože mám nade všechno rád svou samotu, která je mou smutnou nevěstou.

Je to strašný pocit, když se člověku ztrácí všechno, co měl.

Je to tak, jak se vám zdá.