Citáty a výroky slavných osobností, pořekadla, přísloví a lidová rčení

Jako využití velkých kultur a jako jedinečný a zvlášť poučný příklad cesty osvobození je zen jedním z nejcennějších darů Asie světu.

Taoismus se vskutku stará o nekonvenční poznání, s přísným porozuměním životu, namísto prostřednictvím abstrakt a lineárních termínů representativního myšlení.

Buddhismus zen je praxe a vidění života, které nenáležejí k žádné formální kategorii moderního západního myšlení.

Pokud si člověk uvědomí svoji pomíjivost, dostane se do stavu éteričnosti.

Smrt je miniaturou velké pravdy, že jsme každým okamžikem vrháni do neznáma.

Jakékoliv množství vaší úzkosti nijak neovlivní to, co se stane.

Základní principy filosofe, náboženství a metafyziky lze pochopit dvěma zcela rozdílnými cestami.

Zen je především zkušenost povahy neslovní, prostě nepřístupný zvládnutí čistě literárním způsobem nebo poučením.

Nic není tvořivější než smrt, neboť ona je celým tajemstvím života.

Lidé se obávají zapomenout na svou mysl, obávají se, že se dostanou do prázdnoty, ve které se nebudou moci ničeho chytit.

Nenarozený duch i v nejprostším člověku stále dělá zázraky.

Dualistický způsob myšlení by nám rád vnukl názor, že hledisko zenu je fatalistické, opačné než svobodná volba.

Tvrdíme-li, že slunce je jasné, protože takové je vidíme svýma očima, je to právě tak pravda, jako tvrzení, že naše oči vnímají světlo, jelikož svítí slunce.

Smést myšlenky, které vznikají, je totéž jako smývat krev krví.

Vzdáváme se pokusu být spontánními, když shledáme, že tento pokus není nutný, a teprve tehdy se dostavuje pravá spontánnost.

Často se říkalo, že být zakotven ve vlastní osobnosti je jako mít trn v kůži, a že buddhismus je druhým trnem, který slouží k vytažení prvního.

Nepraktikujeme Zen, abychom se stali Buddhy, nýbrž už od začátku proto, že jsme Buddhou.

Taoismus je cesta osvobození, která se nedá nikdy provést prostředky revolty, jelikož je dobře známo, že největší část revolucí nastolí horší tyrany, než byli ti, které zničila.

Západ nemá žádné uznávané zařízení odpovídající taoismu, protože naše hebrejsko-křesťanská duchovní tradice ztotožňuje absolutního Boha s logickým a morálním řádem konvence.

Meditace vsedě není žádné duchovní cvičení určené k dosažení vyššího cíle. Podle buddhistického názoru je to jen správný způsob sedění, a zdá se být zcela přirozené, že zůstáváme sedět, pokud není nic jiného na práci, abychom nebyli obtěžováni nervovým neklidem.

Postojem víry je pustit se a otevřít se pravdě. Bez ohledu na to, co se může ukázat.

Víra je stav otevřenosti nebo důvěry.

Ego není nic jiného než zaměření vědomé pozornosti.

Snažit se definovat sám sebe, je jako pokusit se kousat vlastní zuby.

Svatí potřebují hříšníky.

Život je hra, jejíž pravidlo zní: „To není žádná hra, tady jde o život.“

Je-li křesťanství vínem a islam kávou, pak buddhismus je zcela jistě čajem.

Podle jednoho muzikantského přísloví je loutna hudební šarlatánkou, protože jí prochází jako dobré to, co na „dobrých“ nástrojích zní špatně.

Psaní je práce, žádná zábava.

Při cestách do zahraničí je klíčové oblečení, ve kterém člověk neudělá ostudu.

Portugalsku nedá mnoho práce uchvátit.

Kdyby byl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch rapper, první track by se jmenoval Udělejte bordel.

Vláda, která chce, aby se lidé mohli zúčastnit voleb, hledá způsoby. Vláda, která to nechce, tak ta hledá důvody.

Tohle není republika, ale reality show.

Někdy není v našich silách změnit okolnosti. Můžeme však přizpůsobit svou reakci na ně.

Přístup je klíčem k úspěchu.

Přístup může být důležitější než profesní dovednosti.

Klíčem rychlého a udržitelného úspěchu je schopnost porozumět příčinným souvislostem života a byznysu a tomu, jak, kdy a proč do sebe zapadají jednotlivé dílky skládačky světa kolem nás.

Štěstí nám může změnit celý život.

Štěstí musí člověk vycházet vstříc.

Pocit sebeuspokojení je pro nás všechny nesmírně nebezpečným duševním rozpoložením.

Nejzazší hranicí disciplíny je pro mnohé z nás ego.

Ego je mocná síla, která dokáže uvést do pohybu velké události.

Úspěch je cesta, nikoli cíl – nezastavujte se.

Můžete mít skvělý přístup, spoustu zdravého rozumu a ideální načasování, ale pokud nepřistoupíme k činu, nic se nestane.

Akce, skutek, vůle přeměnit slova v činy je naprosto nedílnou součástí každého úspěchu.

Buď budeš událostmi hýbat ty, nebo ony budou hýbat tebou.

Otálení je lupič času.

Akce je alfou a omegou.

Nikdy neuspějete v ničem, co nezkusíte.

Účast je pětaosmdesát procent úspěchu.

Je něco, co byste měli udělat, ale neděláte?

Přírodní podmínky odsoudily Mikronésii k životu v zapomnění.

Podmořských svět korálových útesů patří k tomu nejkrásnějšímu, co na světě znám.

Na Marshallových ostrovech v mikronésii považují všechny hvězdy za děti jediné ženy – Lidalanger.

Mikronésané ze zkušenosti vědí, že vody oceánu jsou ve spodních vrstvách méně slané než při hladině.

Jsou lidé, kteří k sobě přivolávají dobrodružství se stejnou samozřejmostí, jako přitahuje voda blesk.

Z velké výpravy lze podnikat malé výpravy.

Po příchodu bělochů do Mikronésie na ostrov Yapu prudce začal klesat počet místních obyvatel. Zdejší lidi vraždily neznámé choroby “bílého muže”, jeho alkohol, celá jeho “civilizace”.

Až dodnes “infanticidie” – zabíjení nemluvňat – tajně dožívá na Martlocku v Jižní Mikronésii.