Citáty a výroky slavných osobností, pořekadla, přísloví a lidová rčení

Je zvláštní, že nic z toho, co se děje, mě nemůže znepokojit, natolik mám v sobě zakořeněnou jistotu, že všechno dobře dopadne.

Jakmile začneme vkládat svou důvěru v lidské prostředky, mohou nám chybět prostředky Božské.

Jedné nespokojené řeholnice se bojím více, než legie ďáblů.

Jedna osoba s opravdu vřelou láskou k Bohu je užitečnější než množství vlažných duší.

Vidíte dobře, co se děje? Nuže, všechno je k našemu největšímu dobru!

Všechno nás namáhá, když chceme práci uniknout.

Bůh zachází hrozně se svými přáteli. Popravdě řečeno, nekřivdí jim, protože takhle zacházel se svým Synem.

Svatá zpověď je k tomu, aby byly vyznány naše viny a hříchy a ne ctnosti a milosti.

Máme Bohu sloužit „jak On chce, a ne jak my chceme“.

Kde není lásky, zasejte lásku a sklidíte lásku. Tuto zásadu shrnula Matka Terezie mužně do tří slov: „Láska sklízí lásku“, amor saca amor.

Mějme pokoru a ještě jednou pokoru. Pokorou se dá Pán přesvědčit a splní všechno, po čem toužíme.

Všechno je milost.

Nemysleme si, že jsme udělali všechno, když proléváme hojné slzy. Spíše přiložme ruku k dílu!

Je to tvrdé, vidět někoho, jak podniká ve svém věku tak nebezpečnou cestu pro peníze, zatímco bychom se měli víc starat, abychom se víc vybavili pro nebe.

Budete li vždy Boha prosit, aby sám pokračoval v díle, které započal – Jeho milosrdenství vás neopustí.

Bděme nad tím, aby svatost nepocházela z melancholie.

I kdyby sám ďábel podsunoval svoje mámidla, nic vám neuškodí, jestliže jste pokorní a máte dobré svědomí.

Nejlepší a nejsilnější zbraň k dobytí nebe je trpělivost ve zkouškách.

Pokora je lékem na všechny naše rány. Pokud ji máme pravdivou, přijme nás Božský lékař a nakonec nás uzdraví.

Časná zla mohou zplodit velká zla duchovní.

Pokud žijeme na této zemi, nemáme nic, co by nám bylo více potřebné, než pokoru.

Někdy se stává, že zlý duch v nás probouzí velké a chvályhodné touhy, abychom se věnovali jim a zanedbávali to, co bychom mohli učinit ke slávě Boží.

Život je špatná noc ve špatném hostinci.

Celá duchovní stavba se opírá o pokoru. Čím blíž přijde duše k Bohu, tím víc je povinna růst v ctnosti pokory. V opačném případě by totiž všechno budování padlo v trosky.

Hrozná věc je trpět a nepracovat na svém díle.

Sám Bůh stačí.

Ničím se neznepokojuj,ničím se nermuť,všechno pomíjí,Bůh se ale nemění.

S trpělivostí dosáhnete všeho.

Máš-li v srdci Boha, nic ti nechybí, jeho láska stačí.

Světové dějiny nejsou nic víc než různé odstíny několika málo metafor.

Zrcadla v sobě mají něco nestvůrného.

Zrcadla a pohlavní spojení jsou ohavnosti, protože rozmnožují počet lidí.

Každý duševní stav je neredukovatelný. Již pouhé jeho pojmenování – id est klasifikace – nese v sobě jeho zkreslení.

Sláva je možná nejhorší druh nepochopení.

Mince nemusí být vždy zdrojem štěstí, jiné podoby lidského blaha jsou možná bezprostřednější.

Omyly nejen nepopírají náhodu, ale naopak ji dotvrzují.

Ostatně nic není tak poznamenáno výmysly jako sama historie Společnosti …

Zvykl si na neúspěch a nehodlal se pokorně smířit se změnou tohoto stavu.

Existuje hornatá krajina, kde knihovníci zavrhují pověrčivý a nicotný zvyk hledat v knihách nějaký smysl. Počínat si takto je podle nich stejné jako hledat smysl ve snech nebo v zmatených čárách na dlani…

Je to elegantní naděje, jež obveseluje mou samotu.

Člověk může být nepřítelem jiných lidí, jiných chvil jiných lidí, ale nemůže být nepřítelem země: světlušek, slov, zahrad, potůčků, západů slunce.

Čas se do nekonečna rozvětvuje a směřuje k nesčetným budoucnostem.

Jidáš hledal peklo, neboť blaženost Pána mu postačila. Myslel, že blaženost stejně jako dobro je božský atribut, který si lidé nemají přivlastňovat.

Každý člověk je důvěřivý ve věcech, kterým dobře nerozumí.

Na cizoložství se obvykle podílí něha a odříkání, na vraždě odvaha.

V Jidášově jednání byla obrovská pokora. Byl přesvědčen, že není hoden být dobrý.

Na malém městě se všechno hned roznese.

Spánek odvrací naši pozornost od světa.

Myslit znamená zapomenout na rozdíly, generalizovat, abstrahovat.

Být nesmrtelný je nicotné. Všichni tvorové, s výjimkou člověka, jsou nesmrtelní, protože nevědí o smrti. Božské, strašné, nepochopitelné je být si vědom nesmrtelnosti.

Lidé vzbuzují dojetí, protože jsou vlastně pouhými přeludy. Každý jejich čin může být činem posledním.

Někdo hledá lásku ženy jen proto, aby na ženu zapomněl, aby na ni víc nemyslel.

Činy jsou naším symbolem.

Jakýkoli lidský osud, byť sebedelší a sebesložitější, se ve skutečnosti skládá z jediného okamžiku: z okamžiku, v němž se člověk jednou provždy dozví, kdo je.

Jeden osud není lepší než druhý, ale každý člověk má být poslušen osudu, který nese ve svém nitru.

Roztrhat peníze je stejná bezbožnost jako zahodit chléb.

Mé tělo může mít strach, já ne.

Počínání bláznů přesahuje to, co rozumný člověk může předvídat.

Každý proslulý básník spíš objevuje, než vynalézá.

Na zemi je nekonečně mnoho věcí a každou je možno přirovnat ke každé. Přirovnávat hvězdy k listům není ani svévolnější než je přirovnávat k rybám nebo ptákům.