Citáty a výroky slavných osobností, pořekadla, přísloví a lidová rčení

Místo abyste přemýšleli nad tím, kdy máte další dovolenou, byste si možná měli vytvořit život, ze kterého nepotřebujete utíkat.

Čekat na dokonalost není nikdy tak dobré jako postoupit vpřed.

Člověk, který se modlí, je člověk síly.

Naší jedinou jistotou je být neustále zaštítěni Boží milostí a nepoužívat vlastní duchovní zrak tak, abychom zlo nazývali dobrem a dobro zlem.

Neustálé hromadění majetku jednou třídou lidí by způsobilo velké příkrosti, zbídačení a ponížení druhé třídy lidí. Kdyby se moci zámožných nějakým způsobem nečelilo, stala by se neomezenou, a chudý, ač má v očích Božích stejnou cenu, by byl svými bohatšími bratry pokládán za méněcenného a podle toho by s ním i jednali. Pocit takového útlaku by vyvolal hnutí v chudší třídě. Zavládl by v ní pocit beznaděje a zoufalství, který by vedl ke zkáze mravů společnosti a otevřel dveře zločinům všeho druhu.

Všichni jsme spolu navzájem spjati jako součásti velkého organismu lidstva a vše, co činíme pro blaho a pozdvižení druhých, vrátí se nám jako požehnání.

Zločinnost vzroste v dalších pokoleních a prokletí hříchu bude doléhat stále více a více na lidstvo, na zvířata a na zemi. Působením hříchu zkrátí se život člověka, sníží se jeho tělesná zdatnost a odolnost, jeho mravní a rozumová síla, až se svět naplní všelikým neštěstím. Ukájením rozkoší a vášní ztratí člověk schopnost vážit si velkých pravd plánu na vykoupení. Kristus však, věren poslání, pro něž opustil nebe, bude dále jednat v zájmu lidstva a vyzývat je, aby v něm hledalo svou záštitu pro svou slabost a své nedostatky.

Bohu neslouží ke cti ani tak velký počet jako spíše vlastnosti těch, kdož mu slouží.

Výsledkem myšlení nemá být pocit, ale čin.

Krása ženství je součástí přírody, kdežto síla mužství součástí vesmíru.

Je lepší mít vznětlivou povahu a dopouštět se chyb, než být úzkostlivě a nemírně opatrný.

Pravá síla spočívá v tom, že milujeme tak mnoho, jak jen umíme. A ten, kdo velmi miluje, také mnoho vykoná, a to, co vykoná, je dobré.

Milovat je snadné. To nesnadné na lásce je jen to, aby nás na oplátku někdo miloval.

Láska je věčná. Její projev se může změnit, ale nikdy její podstata. Láska dovolí vidět mnohé věci klidněji, protože jen s tímto klidem se může něco podařit.

Nejlepším způsobem jak poznat Boha, je milovat co nejvíce věcí.

Láska objevuje na milované osobě stále nové světadíly.

Láska není jen cit, je to především skutek a právě proto, je-li činem a námahou, musí s sebou nést únavu a vysílení. Nikdy však nedochází k úplnému rozčarování.

Láska je něco skutečného, co není možno potlačit.

Lidé, milujme, co milujeme, se opírá o základní pravdu. Ta základní pravda zní: „Jsme lidé a milujeme.“

Diktatura je státní forma, kde se všichni bojí jednoho a jeden všech.

Hlouposti mohou být půvabné. Hloupost nikdy.

Ženy nikdy neunaví naříkat nad mužovou nestálostí v lásce, avšak jeho stálost, zdá se, pouze chladně přehlížejí.

Zpola vymyšlená a falešná víra je lepší než víra vůbec žádná.

Žádný muž nevidí rád, když jeho city jsou hříčkou kolotoče rozmarnosti.

Věcné příčiny a citové důsledky nelze sestavit v pravidelnou rovnici.

Velkomyslnost patrně není nejvýraznější vlastností ženy.

Žena, která miluje, si vůbec nic nedělá z křivé přísahy, když na druhé misce vah je její láska?

U zamilovaného muže pozorujeme obrovskou sílu, která chybí muži volnému; avšak volný muž má rozhled, jejž u muže zamilovaného marně hledáme.

Všechny romantické příběhy v manželství končí.

Soulad je základem krásy.

Sňatek proměňuje poblouznění v oporu, jejíž síla by měla být, a naštěstí také často je, v přímém poměru ke stupni hlouposti, kterou nahradila.

Seberáznější vyjádření nějakého rozhodnutí neodpovídá vždycky ráznosti rozhodnutí samého. Často má pouze podpořit slábnoucí přesvědčení.

Temnota propůjčuje malým a obyčejným lidem poetickou sílu.

Smrt je laskavej přítel!

Schopnost intenzivního cítění je úměrná obecné intenzitě povahy.

Přesvědčení rodí přesvědčení.

Pro ženu jsou šaty součástí jejího vzhledu a jakýkoliv nepořádek na jednom rovná se znetvoření či ráně na druhém.

Růže je červená, hvozdík je bílý, fialka modravá, a ty jsi milý.

Příčiny lásky jsou především subjektivní.

S ženou je možno jednat s hořkostí, a chutná jí sladce, nebo s hrubostí, a ta ji neuráží.

Prudkost neopětované vášně je snesitelná, dokonce i když bodá a proklíná — v pokoření je triumf a ve sváru něha.

Poezie pohybu je rčení, jehož se často užívá, avšak aby bylo možno vychutnat epickou podobu tohoto požitku, je třeba, aby člověk uprostřed noci stanul na kopci, aby se nejprve odpoutal pocitem vlastní odlišnosti od davu civilizovaného lidstva, jež je v této chvíli pohrouženo ve sny a chová se nevšímavě ke všem takovým věcem, a pak aby dlouho a tiše pozoroval svůj vznešený postup mezi hvězdami.

Pravdivý příběh, právě tak jako čas a příliv, musí jít svou cestou bez ohledu na kohokoliv.

Potěšení z představ jen zřídka vynahrazuje utrpení nespavosti.

Pejcha a marnivost už zničily nejednoho příštipkářova hafana.

Pravda je pravdou v kteroukoliv hodinu denní či noční.

Paprsky mužského pohledu mají zřejmě dráždivý účinek na panenské tváře ve venkovských obvodech.

Ovčáci právě tak jako námořníci se těší výsadě, že jsou s to přivolat si bůžka spánku, místo aby na něho museli čekat.

Neštěstí je krásným opiátem pro osobní strach.

Obyčejní muži si patrně berou ženy, protože je nemohou mít beze sňatku, a obyčejné ženy přijímají manžely, protože manželství není možné bez toho, že by patřily mužům; třebaže cíle jsou naprosto odlišné, metoda je na obou stranách stejná.

Obrana a spása těla chlebem vezdejším je dodnes učením, náboženstvím i tužbou.

Nikdo nemůže ublížit mrtvý ženě.

Na rozdíl od cesty, jak se zamilovat, není žádná pravidelná cesta, jak se ze zamilovanosti vyléčit.

Některým ženám stačí, aby se vynořila naléhavá situace, a hned se s ní dovedou vyrovnat.

Mužští jsou taková strašná sorta lidí, když vidí ženskou.

Nejvzácnější nabídky z nejčistší lásky představují pouze naplnění vlastních choutek, a vůbec ne velkomyslnost a šlechetnost.

Na venkově očividně pobýval Bůh a ďábel se odebral s hříšným pokolením do města.

Najít krásu v ošklivosti je úděl básníka.

Mlčení má někdy pozoruhodnou schopnost projevit se jako duše citu, toulající se bez své tělesné schránky, a pak působí daleko větším dojmem než řeč.

Mír a válka se v hodinách příprav vzájemně líbají.