Citáty a výroky slavných osobností, pořekadla, přísloví a lidová rčení

Lidi v člověku rádi něco vidí. Nejradši to, co jsou sami.

Člověk vždycky vidí jinak toho, koho miluje.

Kriminály by mohly báječně plnit své poslání, kdyby v nich seděli hodní lidé.

Odborníka pokaždé dopálí, když laika napadne něco, co by odborníka jaktěživ nenapadlo.

Spatřil jsem v psích očích prchavý výraz pobaveného pohrdání a jsem přesvědčen, že psi si v podstatě myslí, že lidé jsou blázni.

Nemám rád petržel, nerad ji vidím, nikdy si ji nekupuji, ani ji nejím. Ale nepomlouvám ji, nevymýšlím si na ni.

Ženská se dovede spíš změnit než mužskej… ženská má celej život ve svým náručí. Mužskej ho má v hlavě.

Zjistil jsem dlouhou zkušeností, že obdivuje všechny národy a nenávidím všechny vlády.

Rozkoš je sériový výrobek, štěstí nikdy.

Zo všetkých tvorov iba človek pije, hoci nemá smäd, je hoci nemá hlad, hovorí hoci nemá čo povedať.

Nejvíc času promarníme tím, že usilujeme, jak získat čas.

Ze všech tvorů jen člověk pije, ač nemá žízeň, jí, ač je bez hladu, mluví, ač nemá co říci.

Jeden z našich největších omylů je myslet si, že nám časem přibude něčeho jiného, než let a smutku.

Ženy mají mít s muži stejná práva občanská a stejnou výchovu.

Tak jako feny a psi vykonávají stejné služby při hlídání i lovu, tak v dokonalé obci mají být ženy účastny týchž prací jako muži.

Chlapec se stává mužem, když obejde kaluž, místo aby do ní vstoupil.

Jinoch se stává mužem, když obejde kaluž, místo aby do ní vstoupil.

Želanie a túžbu znova sa zjednotiť nazývame láskou.

Znalosť slov vedie k poznaniu vecí.

Víťazstvo nad sebou samým je najväčšie víťazstvo.

V láske získavame najväčšiu blaženosť, aká kedy bola na svete.

Polovica toho, čo zjeme, udržuje nažive nás, druhá polovica udržuje nažive lekárov.

Nikto nevie, čo je smrť, a predsa sa jej všetci boja, akoby uznávali, že je najväčším zlom, i keď je pre človeka najväčším dobrom.

Nezáleží len na rodičoch a vychovávateľoch, ale na celej obci, ako sa dieťa vyvíja.

Múdri hovoria, aby niečo povedali, blázni rozprávajú, len aby vraveli.

Mladík sa stáva mužom, keď obíde kaluž namiesto toho, aby do nej stúpil.

Kedysi pradávno sme boli jedno. A tá mučivá túžba vrátiť sa k jednote, to je láska.

Keby niektorý z bohov povedal: čomu dáš prednosť – žiť ďalej s tým, čo máš, alebo ihneď zomrieť, keby ti nemalo byť dožičené nadobudnúť ešte niečo väčšie, voľ radšej smrť.

Čo neviem, o tom si nemyslím, že to viem.

Ani poznanie všetkého neprináša šťastie, pretože na to stačí vedieť iba rozoznať dobro od zla.

Ak nebudeš mnoho očakávať, budú sa ti zdať aj malé veci veľkými.

Náleží k tomu nemnoho umění a práce, aby člověk byl počat, jakmile se však narodil, jest na sebe vzíti péči pilnou a úzkostlivou, aby byl odchován a vychován.

Člověk – tvor od přirozenosti vrtkavý.

Ti lidé, kteří se narodili jako muži, ale žili špatně a neúspěšně, se ve svém převtělení vrátí na zem jako ženy.

Člověk je nejmírnější a nejbožštější živočich, je-li zjemněn pravým cvičením; pakli žádným nebo klamným, je nejdivočejší ze všech tvorů, jež země rodí.

Láska je touha ploditi v kráse.

Znalost slov vede ke znalosti věci.

Všechny války vznikají pro hmotné statky.

Thinking is talking of soul with itself.

Pravda je božská, je zdrojem všeho dobra bohům i lidem.

Člověk = bytost hledající smysl.

Pravda je krásná a trvalá věc.

Člověk je tvor dvounohý neopeřený.

Kde není rovnosti, přátelství nemá trvání.

Život se všemi svými starostmi a hrůzami není konec konců nic tak velkého, nýbrž pouhá bublina na hladině řeky, něco s čím si člověk může pohazovat a hrát.

Knihy jsou nesmrtelnými potomky otců, jimiž pohrdají.

Hudba a rytmus nacházejí cestu k nejskytějším místům duše.

Láska je nejstarší a nejušlechtilejší božství, prazdroj ctnosti.

Svět by mohl být spasen jedině tehdy, kdyby se králové stali filozofy, nebo filozofové králi.

Sebekázeň je společnicí samoty.

Krásu jako jedinou ze všech hodnot můžeme spatřit.

Starajíce se o štěstí jiných, nacházíme své vlastní.

Začátek, je ta nejdůležitější součást každé práce.

Pouze smrt končí válku.

Náleží k tomu nemnoho umění a práce, aby byl člověk počat, jakmile se však narodil, jest na sebe vzíti péči pilnou a úzkostlivou, aby byl odchován a vychován.

Nemáme se tedy (…) tak mnoho starat o to, co o nás řekne množství, nýbrž co řekne odborník ve věcech spravedlivých a nespravedlivých, ten jeden a sama pravda.

Budeme-li to porovnávat a navzájem třít jedno o druhé, snad dosáhneme toho, že spravedlnost vyšlehne, jako když se třou dřeva.

Vždyť soudce nesedí na soudě proto, aby dělal právo předmětem milosti, nýbrž aby je rozsuzoval.

Kdo platí pokutu, je zbavován špatnosti své duše.

Raději trpět bezpráví nežli je činit.