Citáty a výroky slavných osobností, pořekadla, přísloví a lidová rčení

Každý vědec musí o svých předchůdcích pochybovat.

Hromadění otravuje srdce. Veškeré hromadění je jedovaté. Pokud budete sdílet, budete jedů zbaveni.

Smích je věčný.

Svět dítěte je plný nevinnosti a čistoty, ale postupně vykročíme na cestu, dlážděnou lží a proradností, a když dozrajeme, jsme staří – nejen tělesně, ale i duševně.

Mateřství způsobí u ženy zásádní změnu, ale otcovství je pouhá sociální instituce.

Život je jediná pravda, která existuje. Není jiný Bůh než život.

Válka je něco, co vytváří dav, národ, politikové, ideologové církve. Mír musí vytvořit každý jednotlivec.

Pravda je věčná a najít ji znamená, že i vy se stanete součástí věčnosti.

Chudoba je největší zločin, protože všechny ostatní zločiny jsou zrozeny z chudoby…

Člověk se může dostat do vyššího světa jen pokud si prožil ten nižší. Můžete dosáhnout vyššího světa jen pokud jste prošli vší agónií a extází toho nižšího. Dřív než se lotos stane lotosem, musí se prodrat bahnem – a to bahno je náš svět.

Člověk bez smíchu je jako strom bez květu.

Člověk, který je příliš posedlý přemýšlením, nakonec zapomíná, že má srdce.

Žena, která funguje jako prostitutka, se hluboko ve svém nitru odsoudila, protože prodává cosi, co je neocenitelné, neprodejné.

Láska je jako Bůh – nemůžeme jí manipulovat. Přijde, kdy přijde. Pokud nepřijde, není proč se zlobit.

Celé lidstvo žije v otroctví. Každá víra je otroctví; každé náboženství, každý kostel, každá synagoga, každý chrám není nic jiného než vězení s otevřenými dveřmi. Dveře jsou záměrně otevřené, aby ve vás vyvolaly iluzi, že nejste ve vězení.

Člověk je experimentující zvíře.

Člověk, který neumí milovat, nemůže být ani inteligenti, půvabný, ani krásný. Jeho život bude tragédie.

Ráj se prodává tak levně – kdo by ho nekoupil?

Člověk, který prožívá každý okamžik s takovou intenzitou, že se mu život stal rájem, že se mu život sám zdá být božským, nemá potřebu uctívat mrtvé sochy, mrtvé písmo, prohnilé ideologie a hloupé pověry.

Smích se může stát nádherným uvedením do stavu nemyšlení.

Smrt by měla být klidným přitakáním, láskyplným rozloučením se starými púřáteli, se světem. Neměla by v ní být obsažena ani stopa tragédie.

Lidstvo nepotřebuje veřejné služebníky, misionáře a jim podobné. Lidstvo potřebuje víc rozumu.

Život je příležitost. Život je obrovský poklad, a člověk jej jen tak vyhazuje z oken.

Láska je největší léčivá síla v přírodě.

Každá chyba je příležitostí se něčemu naučit.

Všechno co máme, je jen okamžik.

Být přirozený znamená se uvolnit. A k nalezení pravdy nepotřebujeme nic jiného, než se naprosto uvolnit.

Čistá láska může přežít jen tehdy, když není znehodnocena kladením podmínek. Podmíněná láska není láska.

Život není utrpení ani blaho. Život je prázdné plátno a člověk musí být velmi dovedný.

Člověk by se měl smát celý svůj život. Jestli se dokážete smát v jakékoli situaci, naučíte se jim čelit – a to vám pomůže dospět. Neříkám vám, že nemáte plakat. Ve skutečnosti však když se neumíte smát, neumíte ani plakat. Smích a pláč jdou ruku v ruce, jsou součástí jednoho jevu – autentického bytí v pravdě.

Setkání dvou lidí je dočasné, zatímco spojení člověka s vesmírem je věčné.

Společnost potřebuje otroky, nepotřebuje vzbouřence.

Hřích je, když se neradujeme ze života.

Člověk bez lásky může být bohatý, zdravý, slavný, ale nemůže mít zdravou duši, protože neví nic o skutečných hodnotách.

Komplex méněcennosti zavádí lidi do politiky, dělá z lidí prezidenty, ministerské předsedy. Komplex méněcennosti vede lidi ke všem druhům ctižádosti, zločinů.

Láska je choulostivá věc. Představte si všechen ten hněv, nenávist, majetnictví a žárlivost: jak jen může láska přežít?

Dospělý je ten, kdo umí být šťasten sám se sebou.

Láska není vztah.

Láska je vždy následována stínem strachu.

Smutek má svoji hloubku; štěstí je mělké.

Skutečný problém nikdy nepřichází zvenčí; skutečný problém pochází vždy z vnitřního podráždění.

Základní právo člověka je být sám sebou.

Člověk dospívá v okamžiku, kdy začne lásku dávat, namísto aby ji vyžadoval. Když začne překypovat a sdílet, když začne rozdávat.

Muž neumí přežít tolik utrpení, kolik dokáže přežít žena.

Ženy mají v sobě něco, co by se mělo objevit v politice. Citlivost ke konkrétní situaci, ke konkrétnímu člověku.

Československo už neexistuje. Nezanedbatelná část slovenské společnosti podpořila ve volbách politickou reprezentaci, která dala po složitých státoprávních jednáních přednost samostatnému státu před další existencí federace. Češi tuto vůli respektovali. Přesto nemá smysl si namlouvat, že se nic nestalo. Mnozí z nás, byť možná v podvědomí a nepřiznaně, pociťují rozdělení Československa jako neúspěch. Bylo by nepřirozené, kdyby tomu tak nebylo. [V projevu k 28. říjnu 1993]

Necítim žiadne sentimentálne väzby na československý štát. Nekladiem vyššiu hodnotu štátu, ale skôr človeku a humanizmu.

Falšovatelé historie svobodu národa nezachraňují, ale ohrožují.

Mír neohrožují zbraně jako takové, ale lidé, kteří je konstruují, instalují a jsou ochotni je použít.

Tajemství budoucnosti kultury je obrazem samé záhady lidského ducha.

V demokracii je to složité. Je třeba, aby se v ní angažovali všichni.

Svět je ztracen jen do té míry, do jaké je sám ztracen.

Fráze organizuje život, fráze vyvlastňuje lidem jejich identitu, fráze se stává vládcem, obhájcem, soudcem, zákonem.

Soukromý život bez dějinného horizontu je čirá fikce, atrapa a v posledku vlastně lež.

Nic lidského mi není cizí.

Žádné zlo se ještě nepodařilo odstranit tím, že byly odstraněny jeho symptomy. Je třeba odstranit jeho kauzu.

Člověk by se měl chovat tak, jak si myslí, že by se měli chovat všichni.

Politika skutečně obsahuje bezpočet různých pokušení, a když ji člověk podlehne, mohou ho trochu deformovat.

„Otec a strýc [bratří Mašínové] se domnívají, že v roce 1989 Havel prodal národ – dohodou s Čalfou. Ta byla základem pro právní kontinuitu s bývalým komunistickým režimem. Po válce jistě nebyli všichni nacisté potrestáni, ale Norimberský proces ukázal vůli potrestat je. K ničemu takovému v Československu po roce 1989 nedošlo.“ -Barbara Masin

„Havel sa počas rokovaní ukázal ako schopný organizátor, ktorý dokázal riadiť svoj tím, formulovať ciele a zovšeobecňovať závery z týchto rokovaní. Bol umným vyjednávačom, ktorý mal cit pre kompromis. Pre mňa ako politológa bolo zaujímavé sledovať, ako Havel po získaní moci tieto vlastnosti postupne strácal.“ -Oskar Krejčí, poradce komunistických představitelů