Citáty a výroky slavných osobností, pořekadla, přísloví a lidová rčení

Přátelství je trvalé, jestliže se oba domnívají, že mají nad tím druhým mírnou převahu.

Neustálá práce je zákonem jak pro umění, tak pro život.

Nevědomost je matkou vší zločinnosti. Příčinou zločinu je nedostatkem uvažování.

Paměť je tak krátká a život tak dlouhý.

Láska a práce mají tu ctnost, že činí člověka lhostejným k vnějšímu světu.

Nenávist bez touhy po pomstě je jako semeno, které spadne na žulu.

Není špatných dětí bez špatných matek.

Nejlepší výchovy se dosahuje spíše tím, co se učíme v životě, než tím, co se dočteme v knihách.

Lekáme se cholery a přece je alkohol mnohem horší metlou než cholera.

Muži a ženy mohou bez újmy na cti vášnivě vzplanout vícekrát. Je to také přirozené, rozletět se za štěstím. Avšak láska je v životě jen jedna. Hluboká jako moře, ale bez břehů.

Naděje je paměť, která touží.

Rozkoš je závislá na obrazotvornosti.

Sláva je jed, který je nutné brát po malých dávkách.

Sobectví je jed každého přátelství.

Statečnost se nedá dělit ne kousky. Buď je, nebo není.

Svět je prostě krutý. Možná, že je závistivější jako celek, než jako jedinec.

Svět je sud zevnitř pobitý noži.

Teprve, když člověk umírá, pozná, co jsou to děti! Ach, drahý příteli, nežeňte se, nemějte děti! Dáte jim život, ony vám dají smrt. Vy je uvedete do světa, ony vás z něho vyštvou.

Účinek úderu nezávisí na tom, jakou silou udeříme, ale kam.

Láska je souzvuk potřeby a citu, manželské štěstí je výsledkem naprosté duševní shody obou manželů.

Nejobtížněji snášejí lidé šťastného člověka.

Největším štěstím člověka je, když může žít pro to, zač by byl ochoten zemřít.

City se projevují o to méně, čím jsou hlubší.

Láska je snad jen vděčnost z rozkoše.

Iluze štěstí v blízkosti určité ženy je možná jen proto, že nás nikdy nenapadne vzpomenout si na to, co známe již nazpaměť.

Nadměrné štěstí se řídí týmiž zákony jako nadměrná bolest.

Láska neodpustí buď nic, anebo všechno.

Láska, která hledí jak by se ušetřila, není nikdy opravdová.

Láska má své iluze a každá iluze má svůj zítřek. Z toho důvodu se už tolik milenců rozešlo, ač věřili, že jsou spojeni navždy. Skutečnou zkouškou je bolest a štěstí. Když dvě bytosti prošly touto dvojí zkouškou života, rozvinuly v ní své chyby a své pře.

Láska se nikdy nechodí dívat do matriky. Nikdo nemiluje ženu proto, že je tak a tak stará, proto, že je krásná nebo ošklivá, hloupá nebo duchaplná. Miluje, protože miluje.

Láska, smrtelná jako všechno na tomto chmurném světě, umírá nejpřirozenější smrtí v manželství.

Láska by měla být vysoce výběrová. Až dosud se však lidé páří podle stejných zákonů jako zatoulaní psi.

Láska žije pouze z důvěry.

Lásku si člověk za srdce nevytrhne, to není bolavý zub.

Není již života tam, kde není lásky.

Neštěstí má tu dobrou stránku, že nás učí poznávat opravdové přátele.

Je možné milovat a přitom nebýt šťastný. Je možné být šťasný a nemilovat. Ale milovat a být přitom šťastný, to by byl zázrak.

Láska a nenávist jsou city, které se vyživují samy, ale nenávist má z těch dvou delší život.

Štěstí nežije na zlatém pupku.

Zde na zemi nic není dokonalého mimo neštěstí.

Až se člověk doví, proč se zamiloval, přestává milovat.

Běda v lásce jako v umění tomu, kdo všechno říká na plno.

Co je první lásce nejpůvabnější? Skutečnost, že zřídkakdy končí svatbou.

I nejřečnější ženu naučí láska mlčet.

Jeden z nejsilnějších jedů, ubíjejících nejspolehlivější lásku, je inkoust.

Je-li světlo první láskou života, zda-li pak láska není světlo srdce?

Nevím, zdali pravá láska působí tolik půvabných radostí, jako jimi oplývá moudré podvádění. Takové pokrytectví má cenu ctnosti.

Láska dává všechno, ale jen milencům. Po svatbě potřebují více, než klenbu nebes a koberec louky.

Láska je jediná vášeň neuznávající minulost ani budoucnost.

Láska je jediná věc, při níž i hlupáci nabývají jisté velikosti.

Láska je penězokaz, který mění haléře na zlaté mince a zlaté mince na haléře.

Láska je poezií smyslů.

Každá žena lže. Lež ohleduplná, lež odpustitelná, lež vznešená, lež strašná, ale lhaní je nutnost. A když se tato nutnost jednou připustí, pak už nezbývá, než se naučit lhát.

Každá žena má přednosti vlastní jenom jí samé.

Když chce žena vládnout, musí předstírat, že dělá to, co chce muž.

Je pozoruhodné, s jakou lehkostí romantické dívky zapomínají na své sny, když se jim naskytne zjev méně ideální, ale zato bezpečnější.

Když vidím, jak jsou ženy krásné, složité a komplikované, a muži až neuvěřitelně prostoduší a prostí, nechce se mi věřit, že by první žena mohla být stvořena právě z Adamova žebra.

Když žena učiní z muže osla, namlouvá mu, že je lvem se železnou vůlí.

Která žena, byť by byla sebenevinnější, si nepřeje budit závist?

Ctnostná žena má v srdci o jedno vlákénko více nebo méně než jiné: buď je hloupá, nebo vznešená.