Citáty a výroky slavných osobností, pořekadla, přísloví a lidová rčení

Zrádce může někdy zradit i sebe samého a vykonat dobro, které nezamýšlel.

V nouzi je každá minuta drahá a přece je lepší pozdě než nikdy.

Naděje se rodívá, když už nám nic nezbývá.

Strom roste nejlépe v zemi svých předků.

Zítřek leží v neznámu, ale často přináší naději.

Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto, jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme.

Milovat někoho, znamená pochopit i to, že Vás nemiluje.

Láska žije v tom, kdo miluje, nikoli v tom, kdo je milován.

V lásce a umění se nedá opisovat, každý se musí vyjádřit po svém.

Čím více poznávám lidi, tím více miluji psy.

Vidět svět takový jaký je a potom jej milovat – to je největší umění.

A přece je to krásné, když člověk vzpomíná, jak byl hloupý v mládí.

Vše, čeho se dotkne láska, je nesmrtelné.

Není radno vnucovat lidem štěstí proti jejich vůli. Mnohem lepší je být šťastným po jejich způsobu s nimi, a potom po svém sám se sebou. Jedno štěstí není nikdy tolik jako dvě.

Dát svoje srdce lásce, svoje rty milovanému, to je stejné jako dát svoje oči světlu: to znamená dávat, to znamená brát.

Trpí-li se ve dvou a nemohou-li si ti dva navzájem pomoci, jitří se jejich bolest až osudně: vždycky to končí tím, že jeden druhému přičítá za vinu, že trpí.

Hudba – jako déšť, kapka za kapkou proniká do srdce a oživuje jej.

Velká láska může trvat celý život, ale přitom celý život nevyplní. Doživotní spojení dvou lidí se nesmí stát vzájemnými okovy, jež se ani čas od času neuvolní. Je třeba, aby každý, místo aby žárlil na svobodu svého druha, byl šťasten, může-li mu k ní pomoci.

Zřeknu se raději života, logiky, světa, všeho, jen ne lásky.

Hudba je záchrana před obyčejným slovem.

Nejhorší chorobou, kterou trpí svět, není síla špatných, ale slabost nejlepších.

Člověk je omylný, ale milovat někoho není omylem nikdy.

Nikdy není láska silnější, než když cítí, že se pouští do něčeho, co jí přinese utrpení.

Všechno pomíjí – vzpomínka na slova, na polibky, na milostná objetí, ale souzvuk duší je nesmazatelný.

Jak dobré je milovat a nevyčerpatelně věřit.

Upřímnost je dar právě tak vzácný jako inteligence a krása.

Pochválena buď radost a pochválena buď bolest. Obě jsou sestry a obě posvátné. Utvářejí svět a nadnášejí velké duchy. Jsou silou, jsou životem.

Život je krásnější o to, co o něm lidé sní.

Většina přátelství jsou jenom sdružení vzájemné ochoty, aby lidé mluvili o sobě s někým jiným.

Nemoc deptá sice tělo, ale osvobozuje duši a také ji očišťuje; v nocích a dnech nucené nečinnosti napadají člověka myšlenky, které jako by se jinak bály příliš ostrého světla… Kdo nikdy nestonal, nezná dobře své nitro.

Samota je vznešená, ale smrtonosná pro umělce.

K čemu jsou krásné věci, nemůžeme-li je vidět milovanýma očima? Co dělat s krásou, ba i s radostí, neokoušíme-li je v srdci druhého?

Tělo je to nejmenší, co může žena dát muži.

Ženská duše stále potřebuje milovat a být milována.

Smělý požadavek muže! Chce ženu. Ale když se mu upřímně vzdá, je blízek toho považovat její příliš šlechetný čin téměř za zpronevěru.

První zákon umění: Když nemáš co povědět, mlč. Když máš co povědět, pověz a nelži.

V životě je třeba se mýlit. Mýlit totiž znamená poznávat.

Kdo miluje, bezděčně se přizpůsobuje duši milovaného. Tak silně touží, aby ho nezranil, aby byl úplně takový jako on, že tajemnou a náhlou intuicí čte v hloubi jeho duše nepostřehnutelná hnutí.

Abys osvětloval světlem jiné musíš nosit slunce v sobě.

Jedna z věcí, na nichž se lidé všech dob shodují, je platonická láska k pravdě a reálný strach, který k ní mají.

Věřit člověku, ať je jakýkoliv, je fetišismus; stačí, máte-li jej rádi.

Hezká dívka si krutě zahrává s láskou. Zdá se jí zcela přirozené, že ji milují, a myslí, že má povinnosti jen k tomu, koho ona miluje, ochotně by věřila, že člověk, který ji miluje, je už tak dost šťastný. Na její omluvu musíme uznat, že ani zdaleka netuší, co to je láska, třebaže na ni myslí celý den.

Dobrodiní lásky není jen to, že nám dává víru v druhého, ale i to, že nám dává víru v sebe.

Není těžké dělat věci nové, ale dobré.

Cílem umění není sen, nýbrž život.

Myšlenka, která u muže a ženy trávících spolu noc, potřebuje – k tomu, aby byla pochopena – být vyslovena, je květ bez vůně.

Největší zlo, jímž trpí svět, není síla zlých, nýbrž slabost dobrých.

V přátelství nejsou ani dlužníci, ani dárci.

Všechno, čeho se dotkne láska, je zachráněné od smrti.

Inteligence myšlenková není ničím bez inteligence srdce.

A přece je to krásné, když si člověk zavzpomíná, jak byl hloupý v mládí.

Nespravedlnost se nedá vyčíslit, spravuješ jednu a děláš druhou.

Zdraví je nakažlivé, stejně tak jako nemoc

Lekce, které se srdce nenaučí na vlastní útraty, je špatně naučena. Slova nejsou z téže látky jako zkušenost.

Cenou člověka je jeho sen.

Čím více bláznů, tím větší švanda. Čím větší švanda, tím více člověk zmoudří.

Buďte silní, bez teorií a násilností, a všechny slabé duše se k vám budou obracet jako rostliny ke světlu.

Láska tělesná se obejde bez úcty. Lásku založenou na úctě nelze snížit na pouhý požitek.

Věřím v tebe. Má víra tě zavazuje.

Dítě je jediná bytost, na níž žena může přenést své žárlivé požadavky, aby milovala a byla milována.